|
|
Tempo řeči v jevištní češtině ve dvou obdobích s větším časovým odstupem
Bartošová, Petra ; Palková, Zdenka (vedoucí práce) ; Skarnitzl, Radek (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou tempa řeči. V teoretické části práce je nastíněna problematika výzkumu tempa řeči. Jsou zde definovány druhy tempa (AT a MTM) v práci zkoumané a faktory, které tempo řeči ovlivňují. Praktická část práce si klade za cíl zjistit, zda se zrychlilo tempo řeči na jevišti a zda je ovlivněno typem textu (monologem, dialogem a monologickým dialogem). Jako materiál byly použity nahrávky ze čtyř divadelních inscenací (Lakomec z roku 1972 a 2004 a Naši furianti z roku 1979 a 2006). Nesledujeme tedy průběžné změny v daném časovém období, nýbrž porovnáváme dvě dvojice inscenací stejného dramatického textu, realizované s jednorázovým odstupem přibližně třiceti let. Jako hlavní metoda pro statistické vyhodnocení výsledků získaných měřením tempa řeči byl použit lineární smíšený model. Výsledky ukazují, že se ani artikulační, ani modifikované mluvní tempo ve sledovaných inscenacích v zásadě nezměnilo. Rozdíly s jistou statistickou signifikancí se naopak ukázaly při porovnávání tempa v textech různého typu, konkrétně v texech s různou délkou replik. Rozdíly se týkají především tempa artikulačního, méně už modifikovaného tempa mluvního.
|
|
|
Patofyziologické mechanizmy hluboké mozkové stimulace vnitřního pallida u dystonických syndromů
Fečíková, Anna ; Jech, Robert (vedoucí práce) ; Nevrlý, Martin (oponent) ; Škorvánek, Matej (oponent)
Hluboká mozková stimulace (DBS) vnitřního pallida (GPi) je považována za účinnou symptomatickou léčbu farmakorezistentních dystonických syndromů. V první studii jsme analyzovali vztah mezi objemem šedé hmoty (GM) a intrakortikální inhibicí (SICI) primárního motorického kortexu (MI) u dystonií s ohledem na klinický efekt a stav DBS GPi (ON/OFF). Prokázali jsme hypertrofii suplementární motorické oblasti (SMA) a vermis mozečku u pacientů s lepším klinickým efektem DBS GPi. Lokální objem šedé hmoty hemisfér mozečku pozitivně koreloval se zlepšením SICI, která byla u pacientů méně efektivní, a to bez ohledu na stav DBS. Navíc u dobrých respondérů jsme prokázali podobnou úroveň SICI jako u zdravých kontrol, zatímco u non-respondérů byla SICI abnormálně snížena. Ve druhé studii jsme pomocí párové asociativní stimulace (PAS) primární somatosenzorické kůry (SI) vyšetřili vliv SI na excitabilitu MI u pacientů s dystonií ve vztahu k efektivitě DBS GPi. PAS SI vedla ke snížení excitability MI, přičemž vypnutí DBS GPi snížilo inhibiční vliv SI na excitabilitu MI. U non-respondérů zůstala excitabilita MI po PAS abnormálně zvýšena bez ohledu na stav DBS GPi. Tato dysfunkce senzorimotorické interakce mezi SI a MI může být příčinou nedostatečné klinické odpovědi na léčbu DBS GPi. Cílem třetí studie bylo pomocí...
|
|
|
Temporální charakteristiky v řeči průvodců při opakování textu
Hanušová, Kateřina ; Palková, Zdena (vedoucí práce) ; Veroňková, Jitka (oponent)
Řeč průvodců je specifický typ projevu. Jedná se o polopřipravený monolog, který mluvčí v téměř totožné podobě realizuje několikrát za sebou. Takový projev tedy skýtá možnosti nahlédnutí do stálosti tempa u jednotlivých mluvčích. Tato práce vznikla na příkladu čtyř zámeckých průvodců a zpracovává dvě opakování jejich výkladu. Jednotlivými proměnnými, které v práci sledujeme, jsou artikulační a mluvní tempo, pauzy a členění na prozodické jednotky. Práce přináší detailní popis těchto proměnných u jednotlivých mluvčí a celkové porovnání tendencí, které se u mluvčích objevují.
|
|
|
Temporální charakteristika promluvových úseků v řeči profesionálních mluvčích
Hrachová, Jana ; Veroňková, Jitka (vedoucí práce) ; Palková, Zdena (oponent)
Tato práce se zabývá temporální charakteristikou promluvových úseků ve čtených projevech profesionálních mluvčích. Hlavním cílem výzkumu je sledování variability artikulačního tempa (AT) v rámci promluvových úseků. Doména, ve které AT zkoumáme, je tedy promluvový úsek a také se zabýváme celkovým artikulačním tempem. Zkoumaným materiálem byly čtené komentáře v češtině k přírodopisným dokumentům. Pro ověřování statistické významnosti jsme využili lineární model smíšených efektů a test ANOVA. Výsledky z měření celkového průměrného artikulačního tempa v rámci promluv ukázaly, že se hodnoty jednoho mluvčího výrazně liší od ostatních mluvčích. Interpersonální variabilitu prokázaly také testy ANOVA a prokázala se rovněž intrapersonální variabilita. Průměrné hodnoty AT s ohledem na lineární členění se ukázaly jako poměrně vyrovnané. Statistická ověření také neprokázala statistickou signifikanci. Při rozborech promluvových úseků jsme zjišťovali, zda má na AT vliv velikost promluvových úseků v taktech, dále pozice taktu v úseku a jaké jsou směry změn AT taktů uvnitř promluvového úseku. Statistickými testy byla ověřena významnost vlivu velikosti promluvového úseku i pozice taktu na AT. Analýzy směrů změn AT taktů v úseku naznačily obecný trend poklesu AT během promluvového úseku. Výrazné zpomalování se...
|
|
|
Tempo řeči v jevištní češtině ve dvou obdobích s větším časovým odstupem
Bartošová, Petra ; Palková, Zdenka (vedoucí práce) ; Skarnitzl, Radek (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou tempa řeči. V teoretické části práce je nastíněna problematika výzkumu tempa řeči. Jsou zde definovány druhy tempa (AT a MTM) v práci zkoumané a faktory, které tempo řeči ovlivňují. Praktická část práce si klade za cíl zjistit, zda se zrychlilo tempo řeči na jevišti a zda je ovlivněno typem textu (monologem, dialogem a monologickým dialogem). Jako materiál byly použity nahrávky ze čtyř divadelních inscenací (Lakomec z roku 1972 a 2004 a Naši furianti z roku 1979 a 2006). Nesledujeme tedy průběžné změny v daném časovém období, nýbrž porovnáváme dvě dvojice inscenací stejného dramatického textu, realizované s jednorázovým odstupem přibližně třiceti let. Jako hlavní metoda pro statistické vyhodnocení výsledků získaných měřením tempa řeči byl použit lineární smíšený model. Výsledky ukazují, že se ani artikulační, ani modifikované mluvní tempo ve sledovaných inscenacích v zásadě nezměnilo. Rozdíly s jistou statistickou signifikancí se naopak ukázaly při porovnávání tempa v textech různého typu, konkrétně v texech s různou délkou replik. Rozdíly se týkají především tempa artikulačního, méně už modifikovaného tempa mluvního.
|
|
|
Tempo řeči a realizace pauz při konsekutivním tlumočení do češtiny ve srovnání s původními českými projevy
Rubovičová, Carmen ; Veroňková, Jitka (vedoucí práce) ; Bořil, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tempem řeči a realizací pauz ve třech typech projevu - v konsekutivním tlumočení z angličtiny do češtiny, čtení a připraveném polospontánním projevu. V první části práce shrnujeme teoretická východiska, definujeme druhy tempa řeči, pauz a vymezujeme všechny tři druhy projevů. V empirické části popisujeme nejprve výběr materiálu pro tlumočení a čtení, výběr mluvčích, dále se zabýváme procesem nahrávání, metodou zpracování nahraných materiálů a dvojím způsobem segmentace mezipauzových úseků. Výsledky prezentujeme ve třech podkapitolách, z nichž jedna se věnuje mluvnímu tempu celkovému, další tempu artikulačnímu a třetí pauzám. Poslední podkapitola v empirické části je věnována porovnání našich výsledků s výsledky českých i zahraničních studií. Celkem jsme pracovali se čtyřmi tlumočnicemi (dvěma začátečnicemi a dvěma profesionálkami) a třemi typy projevů, v nichž jsme zjišťovali MTC celého projevu, MTC lineárních částí (úvodu, středu 1, středu 2 a závěru) a AT vybraného úseku z každé lineární části. Z výsledků vyplývá, že mluvní tempo celkové i tempo artikulační je obecně nejvyšší při čtení, v připraveném polospontánním projevu je mírně nižší a nejnižší je u všech mluvčích při tlumočení. Dále se v tempu projevil také vliv pokročilosti - začínající tlumočnice měly při...
|
|
|
Ukazatele identity mluvčího v oblasti temporálních modulací řečového signálu
Weingartová, Lenka ; Volín, Jan (vedoucí práce) ; Machač, Pavel (oponent)
AbstraktAbstraktAbstraktAbstrakt Tato diplomová práce se zabývá rozpoznáváním mluvčího, a to konkrétně v oblasti temporálních změn v řečovém signálu. Po krátkém úvodu do forenzní fonetiky podává přehled přístupů a faktorů, které napomáhají nebo naopak zabraňují úspěšnému rozpoznání. Následně jsou představeny současné přístupy k temporální struktuře řeči a především k metodám její analýzy. Praktickou část práce pak tvoří experiment, který zjišťuje přínos některých temporálních ukazatelů k rozpoznávání mluvčího. Tyto ukazatele jsou %V (poměrné zastoupení vokalických intervalů ve větě), ΔV a ΔC (směrodatná odchylka vokalických, respektive konsonantických intervalů v rámci věty), VarcoV a VarcoC (normalizace předchozích ukazatelů vzhledem k průměrnému trvání daných intervalů) a indexy párové variability (PVI) pro vokalické i konsonantické intervaly, normalizované i nenormalizované. Kromě toho je k zachycení lokálních změn tempa a obzvláště závěrového zpomalování použit ukazatel LAR (převrácená hodnota vzdálenosti středů dvou následujících vokalických intervalů). Zatímco první zmíněné ukazatele nejsou v rozlišení mluvčích příliš úspěšné, LAR se zdá být velmi dobrým nástrojem pro zachycení individuálních rysů mluvčích. Pro praktické využití tohoto ukazatele bude ale potřeba další výzkum, zejména na větším vzorku...
|
|
|
Explozívy v češtině: temporální vlastnosti a variabilita při realizaci
Šimek, Jaroslav ; Machač, Pavel (vedoucí práce) ; Zíková, Magdalena (oponent)
Cílem této diplomové práce je blíže prozkoumat a popsat vybrané fonetické vlastnosti českých orálních explozív [p t ť k b d ď g] v běžně mluvených projevech. Výzkum se soustřeďuje především na jejich temporální charakteristiky v různých kon- textech, dále se zabýváme možnými způsoby realizace explozív v češtině, včetně tzv. nekanonických. Důležitou součástí práce je také srovnání výsledků s předchozími vý- zkumy. V oblasti temporálních charakteristik zkoumáme řadu kontextů, u nichž ověřu- jeme míru jejich vlivu na trvání: typ hláskového okolí, pohlaví mluvčích, pozice explo- zívy v rámci mluvního taktu nebo artikulační tempo. Také ověřujeme možnou souvis- lost trvání explozívy s typem její realizace. V části o způsobech realizace zaměřujeme pozornost na vlastní hláskové rysy explozív, u nichž zkoumáme zejména míru a podmínky jejich zachování. Dále popisu- jeme specifické tvoření explozív v rámci určitých hláskových kombinací a alternativní způsoby realizace některých explozív. Zvukový materiál tvoří nahrávky mluvených projevů s relativně vysokým stup- něm spontaneity. Jedná se o neprofesionální mluvčí z moderovaných televizních pořa- dů. Klíčová slova: explozíva, trvání, segmentace hlásek, fonetické rysy, hláskové okolí, pohlaví mluvčího, artikulační tempo, variabilita při realizaci explozív
|
host ::
RSS.